Blog hoteliéra č.19 - Recenze

07. května 2021

Otevřu takhle knížku Toulky krkonošskou minulostí a první, na co mi padne zrak, je: „Ve válce v letech 1744–1745 nejvíce utrpělo Trutnovsko. Život poddaných byl stále nesnesitelnější, až se nakonec proti vrchnosti vzbouřili.“ Já povstání nechystám. Proti viru totiž povstat nejde.

Když má člověk půl roku prázdný hotel, ve kterém bydlí, dějí se v něm věci. Teda v člověku, v hotelu se naopak neděje nic. A já mám psát blog. Co se tedy poučit z historie? Jenže v kapitolách „Poklady Krkonoš se otevírají“, nebo na „Vrchol slávy budního hospodářství“ mě nic aktuálního neinspiruje.

Abych v tom nebyl sám, poprosil jsem kolegy o spolupráci. „Udělejte mi stručný výtah toho, co lidé v hodnocení hotelu nejvíc zmiňují“, řekl jsem jim. Udělali. Začnu tím, co se zákazníkům nelíbí. Máme prý špatný koberec v restauraci. Vyměnili jsme ho. Máme prý děravou podlahu ve wellness. Udělali jsme novou. Máme prý malý výběr jídel a opakující se snídaně. Výběr rozšíříme a snídaně budeme obměňovat. Nejsou prý dostatečně vybaveny kuchyňky na patře. Dovybavíme je. Na pokojích prý chybí druhá židle. Přidáme. Uff a je to. Tohle bychom měli a můžu se pustit do toho, co se naopak u nás všem líbí.

Jestli se člověk na horách něčemu naučí, tak je to nadhled. Dívkou pana Nadhledu je slečna Nadsázka. A bez sebe nedají ani ránu. Tenhle pár mi napovídá při čtení recenzí.

  • Prý se lidem líbí přístup personálu. Slečna Nadsázka hned šeptá: „Zeptej se, odkud se jim ten přístup líbí. Jestli ze shora, zdola, nebo snad zprava?“. 

  • Wellness přímo v hotelu a teplá voda v bazénech. Pár hned s jiskrou a úsměvem v očích poznamenává: „No, když je Jožka stihne nahřát“.

  • Vlek u hotelu. „Jasně, jasně, to běžkaři obzvlášť ocení!“.

  • Rendu. Dvojce notuje: „René já a Rudolf, chodíváme na golf“.

  • Čistotu. Slečna N. ironicky: „Jasně, čistota půl zdraví“.

  • Výhled z hotelu. Pan N. vypne hruď. „A co říkám pořád já?“

  • Umístění hotelu. Dvojice opět notuje: „Vysoko v horách nad skalami, rumpity, rumpity, rum, bum bác“.

  • Vlastní pivovar. Slečna N.: „Tak když už to zdraví naberou na čistotě, musí si něčím ta játra trochu pošramotit, ne? Rovnováha je základ!“

  • Velké porce jídel. Pan N. „Láska holt prochází žaludkem“.

  • Pěkný interiér. Slečna N. „Ale do pěkného exteriéru má interiér na míle daleko“

Ovšem, konec srandy. Kdyby všichni ti recenzenti věděli, jak moc mě jejich příspěvky těší. Dmuli by se pýchou! A doufám že i radostí. Všelijací odborní poradci hoteliérů teď avizují, že vnímání zákazníků bude, po téhle zvláštní době, hlavně citové. Takže já z hloubi své povinnosti a ještě z větší hloubi své duše říkám: UŽ SE VÁS VŠECH NEMŮŽU DOČKAT!

Zpět