Blog hoteliéra č.21 - Citáty a komiksová kniha

14. února 2022

Na Vánoce jsem napsal jednoduchou zprávu na sociální sítě. Prostě jsem jen chtěl dát vědět, že vás tu všechny na Vánoce rádi uvidíme. Za pár hodin jsem však komentáře skryl. Říkávali jsme, že o marketingu už bylo napsáno vše, jen to ještě nenapsali všichni. Když slovo marketing vyměním za slovo „vir“, můžu tenhle, dvacet let starý „citát“, použít opět. A opět bude víc než aktuální.

Když už jsem u citátů, vzpomněl jsem si na kamaráda z vysoké školy. Byl už tenkrát o čtyři roky starší. To se za dvacet let nezměnilo. Řešili jsme tenkrát neustále vztahy. Vztahy s holkama. Tenkrát nás ještě žádné jiné vztahy nezajímali. Říkal větu, která mi tenkrát přišla dost namyšlená. Ale smál jsem se jí. Říkal: „Kdybych chtěl slyšet tvůj názor, tak si ho řeknu“. To mě teď vždycky napadne, když všechny ty názory čtu a slyším. 

Blog jsem rozepsal loni na podzim, teď už je letos a je zima. S virem jsme se nějak naučili žít. A když už jsme se to naučili, tak s ním dál i žijeme.  I já. A jak říká pan Brdečka slovy Horáce Hogofoga „Fraška života letí kupředu jak splašená herka – a diváky už pranic nezajímá zápletka prvního aktu. “ Takže přejdu k aktualitám.

Stal jsem se jedním ze sponzorů komiksové knihy o Krkonoších. Komiksy nakreslil pan Tomáš Chlud a text dodal Jiří Louda. Teda napsali, spíš čtivě zaznamenali to, co lidé v Krkonoších prožívali. Od Přemysla Otakara II. až po sedačkové lanovky v Krkonošském národním parku. Řekl bych, že jména autorů naši oblast vystihují víc než věrně. Když se ve jménu Chlud vymění „u“ za „a“, pak to přesně charakterizuje zdejší podnebí. A to, že tady všechno prostě trvá déle, to zas ukazuje jméno druhé. Louda. Možná si říkáte, že je ode mě dost netaktní takhle zneužívat něco tak osobního, jako je příjmení. Ale nezlobte se na mně, tenhle takt jsem už dávno ztratil. Jmenuji se Polívka. Než jsem odešel na Moravu, spolužáci mi většinou říkali Guláš. Na Moravě mi říkali Bolek. Děkoval jsem v duchu rodičům mého divadelního jmenovce, že mu dali tak pěkné křestní jméno. Mohlo se mi totiž říkat třeba Zpytihněv, nebo Česlav. 

Máme nové webové stránky. Máme je už dlouho, ale chyběly nové „čerstvé“ fotky. Ty se však, vzhledem k virové situaci, neustále nedařilo pořídit. Tak jsem na čerstvost rezignoval. I na názory všech na jejich vzhled, obsah i rychlost.

Přeji krásnou zimu a přijeďte se na nás podívat. Na recepci máme knížku komiksů a stránky jsou zde: www.friesovyboudy.cz, www.penzionandula.cz. Vy, co čtete blog na stránkách, tak… vítejte. 

Mějte se krásně a na viděnou.

Karel Polívka

Zpět