Blog č.42 – Dávali jste ve škole „Bacha“?

01. listopadu 2023

   Všimli jste si někdy, že slovenština dodává slovenským dívkám zvláštní šarm? Já už mockrát. Všiml jsem si ale taky, že to nefunguje u kluků. U děvčat totiž slovenština jejich projev zjemňuje a dodává mu poetický nádech. Chlapům, bohužel, jen není rozumět.

   Kolegyně Zuzka je Slovenka. Její vyslovení názvu Friesovy boudy, nebo pojmenování našeho piva Fries, je roztomilé a já se vždy chápavě usmívám. Nevíte, jak tento typ úsměvu vypadá? Podívejte se na video: Naše Krkonoše - 18. díl – Krkonošská pivní stezka – Karel Polívka na youtube. Slovenská dívka, která se mnou rozhovor točila, ho po čase 4:20 na mé tváři také vyvolala. Sledujte mě bedlivě, když opakuji slovo letáčik, což je tiket, na který účastníci Krkonošské pivní stezky sbírají razítka jednotlivých pivovarů. Zastavili jste si mě? Tak to je on.

„Ty kokso, ta vaša ubikácia je popiči“, by řekl můj bývalý spolupracovník Roman. Slovák. Z Bratislavy. Z Petržalky. Punker. Většinou jsem mu, bohužel, nerozuměl.

   Probíral jsem s Radkem Drahným (tiskový mluvčí KRNAP), jaké písmeno se píše na začátku názvu Friesovy boudy. Na tom, že je to písmeno „f“ jsme se shodli okamžitě. Pozastavili jsme se ale nad jeho velikostí (ne velikostí Radka, nad velikostí toho písmene). Teda…no…pozastavili, spíš mi vysvětlil, jak to vlastně je. Vysvětlil mi, že já, Lucka i Baruška, žijeme v hotelu, jehož název se píše s velkým „F“. Tedy hotel Friesovy boudy. Ale ten hotel, já, Lucka i Baruška sídlíme v enklávě, která se nazývá friesovy boudy. Takže my „friesováci“ žijeme uprostřed krkonošáků, kteří žijí uprostřed východočechů žijících ve státě Česká republika.

   Ve své oblíbené knize Theodora Lokvence (Toulky krkonošskou minulostí) jsem našel, že Friesovy boudy vznikly v roce 1676. Je to napsáno s velkým písmenem. Takže si v tu v tomto roce pan Fries postavil chalupu. Ve wikipedii jsem u roku 1676 našel jen jednu událost, která mě zaujala. Ve stejném roce se totiž narodil Johann Bernhard Bach. Že je vám to jméno povědomé? Ano, je vidět, že jste dávali ve škole „Bacha“. A jistě vám také nesedí křestní jméno, protože Bach byl přece Sebastian, ne? Máte pravdu. V roce vzniku Friesových bud se narodil Sebastianův bratranec Bernhard. Varhaník. Prý virtuóz.

   Blíží se listopad a oba hotely máme plné atletů. Celoročně se hosté, kteří jdou běhat, liší od těch ostatních. My se k oknu pak vždy navzájem svoláváme a tyto sportovce s obdivem a údivem sledujeme. V těchto čtrnácti dnech se naopak výjimečně najdou hosté, kteří běhat nejdou. My se pak k oknu navzájem svoláváme a tyto vzácné výjimky, s velkým pochopením, sledujeme.

Blíží se období vánočních večírků. Vzhledem k tomu, že u nás zas tak často neprobíhají, zkusil jsem na ně udělat video pozvánku. Najdete ji zde. Rozeslal jsem ji zákazníkům s pocitem, že teď je ten pravý čas tuto věc naplánovat. Ovšem setkal jsem se pouze se dvěma druhy reakcí. „Co blbneš Karle, takhle brzo? Zaměstnanci firem se sotva rozkoukali po návratu z dovolené a ty jim už chceš plánovat vánoční večírek?“. Nebo druhý typ: „Vážený pane Polívko, díky moc za pěknou pozvánku, ale náš večírek už minulý týden proběhl.“ Vlastně existuje ještě třetí typ, odpovědi. Ta však přišla jen jedna: „Krásný den, úplně mi z této zprávy není jasné, jak pozvánku chápat.“ ????

   V listopadu zavíráme. Obvykle v tuto dobu bývají inverze, a tudíž zákazníci nechápavě volají a píšou, proč při tak krásném a teplém počasí, zavíráme. Většinou den, nebo dva dny po těchto rozhořčených telefonech napadne sníh, a to jen do půlky kopce. Takže nejde jet celou trasu ani autem, ani na sněžném skútru. To už ale nikdo nevolá. Asi jdou všichni zkontrolovat, zda jsou jejich čepice, rukavice a šály na zimu připraveny. A to uděláme i my. Přeji vám krásný podzim a v prosinci na viděnou!

Karel Polívka

Zpět