Blog hoteliéra č.48 – Kdy ten blog napíšeš? Klid, bude to za pět minut.

24. listopadu 2024

‌

Poslechněte si audioverzi blogu

‌

Vojta: „Mirku, kde jsi?“

Mirek: „Za pět minut jsem u tebe.“

Vojta: „Tos říkal před pěti minutama!“

Mirek: „Jo, jenže jsem zapad a pět minut vykopával ze sněhu skútr.“

   Podobné situace u nás nastávají celou zimu. Jen při té konverzaci samozřejmě padají jiné údaje. A jiná slova. Ta ale nejsou vhodná pro psaní blogu.  

   Já jsem tu pověstnou pětiminutovku za těch dvanáct let zažil mnohokrát. A dárky kupuju na poslední chvíli odjakživa. Prostě za pět minut dvanáct. Tak mě napadlo udělat tomuto rčení webové stránky. Zkusil jsem teda, jestli takové už neexistují. Neexistovaly. Tak jsem je udělal. Jsou zde: https://darekzapetminut.cz/. Co tam najdete?

Ubytování

   „V sednici stojí stará vyřezávaná kolébka, která nepotřebuje k pohybu lidských rukou. Je rozhoupána lopatkovým kolem poháněným Bílým Labem, které je spojeno s kolébkou jednoduchým převodem skrz prkennou stěnu“. Takto se bydlelo v 19. století na Luční boudě. My ručně vyřezávané kolébky nemáme, jen dětské postýlky k zapůjčení. Ale osobně si myslím, že naše pokoje jsou o dost pohodlnější, než na boudách v 19. století. Podívejte se sami: Ubytování v hotelu Friesovy boudy

Restaurace

   „Zejména v podhůří bývalo kyselo na jídelníčku třikrát denně. Říkalo se, že chudí tkalci poznali, že bude neděle, když měli kyselo již po osmnácté.“, píše v knize Toulky krkonošskou minulostí pan Theodor Lokvenc. Tak kyselo máme taky. A rozhodně si netroufám porovnávat naše dnešní kyselo s tím, které se vařilo v minulých stoletích. Ale osobně si myslím, že to naše je skvělé! Restaurace hotelu Friesovy boudy

Masáže

   Jestli měli na boudách v 19. století masáže, to nevím. Ale jako dárek je pro své blízké koupit můžete. Co vím ale docela určitě je to, že tam tenkrát neměly wellness. A wellness my máme. Ovšem koupit si ho nemůžete. Proč? Protože je v rámci ubytování zdarma.

Dárkové předměty

   Už v hodinách českého jazyka na základní škole nám paní učitelka říkala, že v textu by se neměla některá slova často opakovat. No jo, jenže jak psát blog o dárkových poukazech a neopakovat v něm slovo dárek? To prostě nejde. Že je opakování má slabost, na to rychle přijdete v mé knížce. Koupit ji můžete zde: Kniha Blog krkonošského hoteliéra

   Jestli něco opravdu nemám rád, jsou to všechna ta vánoční klišé. Každý vám radí, jak jeho dárkem potěšíte své blízké, jak jim uděláte radost a jak je příjemně překvapíte. Prostě takový ty omletý předvánoční marketingový kecy. Neztraťte osobitost! Kupte jim náš dárkový poukaz! Dárkem potěšíte své blízké, uděláte jim radost a příjemně je překvapíte! :-) 

Krásné Vánoce!

Karel Polívka

Zpět