Blog hoteliéra č. 56 – Rande s mou lepší verzí

Blog hoteliéra č. 56 – Rande s mou lepší verzí

30. listopadu 2025

Adventní zamyšlení o tom, proč stojí za to vyrazit na rande se svou lepší verzí sebe sama. S trochou humoru, laskavosti a novou vánoční písní.

Blog hoteliéra č. 56 – Rande s mou lepší verzí

   Lucka mi řekla, ať napíšu blog, který budu číst jen na Pokecu s hoteliérem. A že ho nemám dávat nikam. Ani na web, ani na Facebook, Instagram, LinkedIn… nikam. Vlastně se obecně trochu zlobí na mou rychlost. Na jednu stranu ji prosím, aby mi vše co nejkritičtěji hodnotila, a na druhou stranu jí na to pak dám jen pár minut, přinejlepším hodin. A někdy ani to ne. Na rodičáku nám paní učitelka říkala, že se Baruška učí dobře. Jen by prý bylo fajn, aby si po sobě vše pečlivěji zkontrolovala. Což nedělá. Má to po mně.

L: Kam jdeš?
Já: Do kanceláře.
L: A co tam budeš dělat?
Já: Blog.
L: Psát?
Já: Ne, číst.

   Ale vzhledem k tomu, že vám dnes tento blog přišel do mailu, tak to ten „speciální“ nebude. Dnes je první advent. To slovo pochází z latinského adventus, tedy „příchod“. Křesťané si tohle období spojují s čekáním na spasitele. A při tom čekání věří, že se každý člověk pokusí být lepší verzí sebe sama. Tou verzí, která ve frontě na kapra mrzne s nadhledem. Která s nadhledem čeká, až se načte stránka oblíbeného e-shopu. A která má tolik pochopení, že dárek, který objednává, nepřijde za dva dny, ale za deset.

   Ta lepší verze člověka je vůbec hodná obdivu. Ona nemrzne. Nezávidí. Ať leje, nebo neleje, ona nekleje. A víte, co ještě dělá? Raduje se, když v éteru znějí pravdy o tom, že nám někdo v Tiché noci Nese noviny. Abychom totiž měli co číst, když Půjdem spolu do Betléma, kde se Narodil Kristus Pán. Vesele křepčí na Goťáka a věří, že všechny Sliby se o Vánocích vyplní.

   Máte tu lepší verzi sebe sama doma taky? Já myslím, že jo. Ona je totiž nejenom lepší, ale i milá. Nebo lépe: je možná lepší právě proto, že je milá. A tak s ní o Vánocích často chodím na rande. Díváme se spolu na pohádky nebo na Lásku nebeskou. Pečeme cukroví a chápavě se usmíváme, když ho jeden nebo druhý tajně ochutnáváme.

   Ale když má lepší verze „v jizbě dusné usne k blaženosti mé“, jdu si číst Charlese Bukowského. Přemýšlím o tom, že možná právě o tom advent je. Ne se tou svou lepší verzí stát, ale alespoň s ní jít na rande.

   Lepší verze mi taky poradila, ať napíšu vánoční píseň. A pak šla před hotel sklízet sníh. Já tu píseň napsal. Nevím, jestli se jí bude líbit. Nechal jsem jí v ní jenom trošku. Zbytek jsem doplnil sám sebou. Tak si ji poslechněte.

A co já? Já si to jdu po sobě přečíst. :-)


Krásné svátky.
Karel Polívka

Zpět